Jak to všechno začalo

V ČR jsem vedl poměrně bezproblémový život, měl jsem dobrou práci, která mě bavila a ve které jsem byl dobrý a ani ve snu by mě nenapadlo, že si během několika týdnů budu muset hledat práci. Situace v ČR není růžová a s hledáním práce to bylo špatné. Jelikož jsme s přítelkyní pracovali oba dva ve stejné firmě, přišli jsme o práci oba dva. Myslím, že situaci, kdy pošlete desítky životopisů a všechny zůstanou bez odezvy, zná asi každý a ani u nás to nebylo jiné a peníze, které v ČR nabízeli byly opravdu čím dál více směšné. Začali jsme uvažovat o vycestování do zahraničí. Jakožto anglicky mluvící jsme začali uvažovat o Anglii, jenže se nám nelíbila vzdálenost od domova. Hledali jsme dále a zjistili, že v Holandsku (správně Nizozemí) se není problém domluvit anglicky téměř s kýmkoliv. Proto jsme si vybrali Nizozemí. Vyspělá země s vysokou životní úrovní... Začali jsme hledat tedy agentury poskytující práci v Holandsku. Asi 95% všech inzerátů pocházelo od firmy Otto Workforce. Jelikož máme kamaráda, který zde pracoval delší dobu a práci měl a peníze taky, tak jsme si řekli, že do toho půjdem... Začali jsme se tedy zaměřovat na inzeráty agentury Otto...

1. Inzerát, e-mail, požadavky na uchazeče

Inzerátu nabízejících práci pro Otto bylo hodně. Nejčastěji se jednalo o práci ve skladech s platem 8.53 až 9.30 eura hrubého na hodinu. My jakožto ambiciozní lidé jsme chtěli více a narazili jsme na práci jako řidič vysokozdvižného vozíku s platem 11.43 eura. Ihned jsme na tento inzerát psali oba, jelikož v inzerátu stálo, že hledají více takovýchto lidí.

Během pár hodin přišel zpět e-mail s informacema. Po rozkliknutí jsem se zhrozil. Neprofesionálně napsané, pravopisné chyby, špatné překlady. Evidentně byl celý mail přeložen z cizícho jazyka přes nějaký webový překladač a bylo v něm uděláno jen pár korekcí. Říkal jsem si, no uvidíme, jsou to Holanďani, česky neumí, tak to poslali aspoň takhle. Lepší než kdyby asi 15ti stránkový mail s informacema byl anglicky nebo holandsky.

Přelouskali jsme informace a požadavky a vše odeslali na přiloženou mailovou adresu. Požadavky žádné extra nebyly. Podmínka byla teda znalost angličtiny nebo němčiny aspoň na základní úrovni. Následoval krok, abychom zavolali na pobočku Otto do Olomouce a domluvili si tam schůzku (pohovor). Měli jsme se dostavit za 4 dny, což bylo super, že to šlo tak rychle.

2. Přijímací pohovor, čekání na práci

Za 4 dny jsme se vydali do Olomouce. Kancelář jde najít docela jednoduše, je to pár zastávek tramvají od hlavního vlakového nádraží (veškeré informace byly v mailu). Dorazili jsme do kanceláře. Přivítaly nás asistenky (p. Říčánková a p. Vázlerová). První krok byla evidence do počítače, skenování všech dokladů (občanka, řidičák, ostatní průkazy jako průkaz na VZV atd). Potom nás poslali do vedlejší místnosti, kde měli pár starých počítačů. Tam nám bylo vysvětleno, že zde bude probíhat test z angličtiny. Ve sluchátcích je vám odříkán nějaký text a vy musíte vybrat správnou odpověď z a,b,c,d a to vše ve 20ti vteřinovém limitu (v těch 20ti vteřinách je i ono poslouchání textu, takže někdy máte na přečtení odpovědí a rozhodnutí se jen 5 vteřin). Jestli si dobře vzpomínám, tak otázek bylo kolem 60ti – od úplně základní angličtiny po pokročilou úroveň. Moje přítelkyni test dopadl dobře, mi o něco hůře. Dále nasledoval rozhovor v angličtině s asistentkou. Zde se vás ptala na vaše pracovní zkušenosti z minula, chtěla ať řeknete něco o sobě a nakonec jste měli říct něco o zemi kam se chystáte jet pracovat (v našem případě Nizozemí). Úplně nakonec si vás vyfotili a řekli, že jakmile pro vás najdou vhodnou práci, ozvou se vám. My jsme řekli, že odjet můžeme cca za 14 dní od toho pohovoru. Jediné dvě podmínky, které jsme na Otto měli, bylo že chceme odjet společně a bydlet společně.

Cca za týden přišel e-mail přitelkyni, že za týden se má hlásit na hlavním parku Otto na německém Laarbruchi. Mi nepřišlo nic. Psal jsem tedy mail, proč nic nepřišlo mi a bylo mi sděleno, že má úroveň angličtiny není na vysoké úrovni, že musím počkat až o mě bude mít nějaká firma zájem. Přitelkyně mezitím odeslala všechny potřebné papíry a byla připravena na odjezd a mi stále nic nepřišlo. Mi se ozvali o tři týdny později (a to jen proto, že jsem psal co dva dny maily a otravoval a telefonoval, že chci odjet). Dostal jsem nabídku pracovat v UPS, které obecně patří mezi nejlepší firmy, kde se dá pracovat. I hned jsem kývnul. Odjezd za dva dny! Dost málo času se pobalit, vyřídit v ČR úřady, pojišťovny atd. Ale stihnul jsem...

3. Doprava na místo určení

S přítelkyní jsme byli oba dislokováni na ubytovací park Laarbruch v Německém Weeze. Ptáte se proč v Německu, když jsme chtěli do Holandska? Laarbruch leží cca 1 km od německo-holandské hranice a je to vlastně bývalé vojenské letiště, ale o tom později. V olomoucké kanceláři se vás ptají, jestli se na místo dopravíte na místo sami nebo chcete poskytnout dopravu. Jelikož Laarbruch leží „in the middle of nowhere“, přítelkyně si vybrala dopravu kterou nabídlo Otto a já jsem o tři týdny později jel vlastním autem. Poskytnutá doprava – klasický Ford Tranzit pro 9 osob. Dopravu zajišťuje p. Fuleová ze Slovenska. Je to asi bývalá pracovnice z Otto, která si rozjela kšeft tímto směrem. Trasa jejího tranzitu míří ze slovenské Nitry, tuším přes Bratislavu, Brno, Jihlavu, Prahu do Německa. Přítelkyně odjížděla z Brna, cesta na Laarbruch stála 100 euro (cca 2700kč). V ceně bylo pití a bageta. Cesta z Brna trvala cca 11 hodin. Laarbruch je vždy první zastávka při cestě na jiné parky. Dojedete na Laarbruch a v kanceláři vám řeknou, jestli zůstáváte zde nebo nasedáte do auta a jedete na jiný park. Dále se budu věnovat jen doprava na Laarbruch, jelikož nevím z vlastní zkušenosti jak se dá dostat na jiné parky. I když je Laarbruch uprostřed ničeho, díky okolní infrakstruktuře je velice dobře dostupný. Výhodou Laarbruche je v současné době civilní letiště, které je víceméně přímo součástí parku. Hlavní letištní budova je vzdálena od ubikací cca 15 minut pěší chůze. Letiště Weeze (někdy označováno jako Dusseldorf Weeze) je využíváno hlavně nízkonákladovým Ryanair. Pro našice je problém se zde dostat, protože na tohle letiště nelítá nic nez střední evropy. Nejbližší letiště pro moraváky je Varšava. Druhá možnost je vzít to s přestupem. Jen z doslechu se dá cestovat Ostrava->Londýn Stanton->Weeze. Ceny Ryanairu jsou velice nízké, dají se koupit letenky Ostrava-Londýn kolem 30 euro a Londýn-Weeze už od 15ti euro. Další možnosti je využít autobusů Student Agency. Údajně autobus z Prahy do Amsterdamu stojí i ve měste Venlo, což je nejbližší velké holandské město, vzdáleno cca 35 km. Odtama se dá autobusem dostat do městečka Well, které je asi půl hodiny chůze na Laarbruch (cesta se zavazadly ale bude delší a náročná). Poslední možnost hromadné dopravy je vlak. Z Prahy se dá vlakem dostat do Dusseldorfu a odsud jede vlak přímo do Weeze. Ovšem ač Laarbruch patří pod Weeze, je od centra značně daleko – 7 km. Lze, tak využít taxi, místní autobus (airport shuttle :-) ), který stojí nedaleko parku nebo opět vlastní nohy. Poslední možnost je vlastní auto, které si lze taky na Laarbruch přivézt.

4. Přijímací kancelář

Zde mě čekal první šok. Jakmile jsem vylezl z auta ven všudy se nesla vzduchem polština. Vejdu do přijímací kanceláře a maník za počítačem na mě spustil palbu v polštině. Řekl jsem mu tedy, že polsky neumím, že mu nerozumím, jestli může mluvit anglicky. Na to se mi dostalo odpovědi v polštině, že jsem čech, takže musím rozumět polsky a že on anglicky stejně neumí. Co to kurva je? Proč mi NIKDO NEŘEKL, ŽE SE TU MLUVÍ JEN POLSKY? Nicméně dále to probíhalo tak, že jsem jen dal občanku, on mi řekl kam jdu bydlet, na což jsem mu odpověděl, že mi přítelkyně domluvila bydlení u ní na pokoji. Měl jsem štěstí a opravdu mě tam poslali bydlet. Dále jsem dostal personal number, což slouží jako identifikace vnitru agentury. Je jednodušší nadiktovat číslo, než vysvětlovat polákovi jak se píše vaše jméno a jak vypadá písmeno H nebo CH ve vašem jméně. Třešinka na dortu bylo u mě, že mi nadiktovali špatné personální číslo, což jsem zjistil až za tři týdny :-) Takže jako další požadavek a plus pro vás je rozumět aspoň trochu polsky. Můžete mluvit anglicky, německy, česky nebo slovensky, ale vždy se vám dostane odpovědi v polštině. Zvláště zajímavé to zde mají pracovníci z Maďarska. Oni mluví teda všichni anglicky, ale odpovědi dostávají v polštině :-) Takže zapamatujte si, že OTTO WORKFORCE je POLSKÁ FIRMA S HOLANDSKÝM MAJITELEM. Proto jsem v úvodu psal, že to je „holandská“ firma – uvozovky jsou zde umístěny právem. Holandský je maximálně majitel a pozemek pod hlavní budovou ve Venray.

5. Ubytovací parky a jejich okolí

Ubytovacích parků je pro pracovníky pracující v holandsku celkem 20. 19 jich je přímo v Holandsku, jeden (Laarbruch) je v Německu. O ostatních parcích toho moc nevím, snad jen to, že jsou všechny umístěny více v civizlizaci než Laarbruch. Problém Laarbruche je ten, že jak už jsem psal v úvodu, je dislokován na bývalé britské letecké základně. A jak je známo, vojenské základny jsou většinou tam kde nic v okolí není. Tohle přesně platí i pro Laarbruch. Samotný Laarbruch je vlastně rozdělen na dva parky – tzv. Starý Laarbruch, který tvoří bloky kasáren ve tvaru U a tzv. Siedlung, který tvoří důstojnické domky. Obecně je Starý Laarbruch považovaný za nejhorší park obecně. Jedinou výhodou tohoto parku je, že jako jediný nabízí samostatné pokoje pro jednoho člověka. Pokud vím, tohle není na žádném jiném parku v Holandsku. Na každém bloku je cca 40 pokojů. Největším problémem jsou společné kuchyňky, včetně společných lednic, toalety, sprchy, prádelna atd. Druhá polovina parku Siedlung, je na tom o dost lépe. Hlavně je to zde ideální pro páry. Důstojnické domky jsou 3-4 pokojové, s tím, že na pokoji bydlíte ve dvou lidech. Pokoje jsou docela prostorné, krom jednoho, který je menší než ostatní a pro dva lidi, je fakt malý. Na domku máte k dispozici koupelnu, dva záchody, kuchyň se 4 plotnovým vařičem, digestoří, lednici s mrazákem, mikrovlnka, rychlovarná konvice. Rovněž je na domku pračka a sušička na prádlo. V obýváku je k dispozici malá LCD televize, na kterou lze napojit NB přes HDMI a má i podporu USB. V obýváků je dvoudílná sedačka a konferenční stolek. Za domkem je malá teresa se stolem a lavicema – lze tu i grilovat. Pokud máte štěstí jako my na spolubydlící, je tady bydlení klidné a docela pohodlné. Jiná věc co na ubytování vadí každému jsou postele. Postele jsou staré vojenské palandy, místo roštu uprostřed najde jen velice hrubé proleželé síto, které je na dvou místech podepřeno navařenou tyčí. Takže když si na ni lehnete, krásně se síto prověsí a vás přesně do žeber a kolen tlačí ony dvě tyče. Matrace jsou obyčejný molitan, který proležíte za 14 dní. Pro ilustraci přikládám foto vojenské palandy.

Nejbližší městečko je Weeze, které má cca 5000 obyvatel. Ve Weeze najdete pár obchodů – Aldi, Penny, Rewe, Netto, Rossman pár fastfoodů (kebab, pizza), vlakové nádraží, poštu a čerpací stanici. Cenrum Weeze je vzdáleno ze Siedlungu cca 5km, ze Starého Laarbruche cca 7km. Nejbližší obchod pro Siedlung je asi ve Weeze, pro Laarbruch je to obchod, kterému neřekne nikdo jinak než „na hranicích“. Ovšem v tomhle obchodě je relativně draho a velmi omezený sortiment. Pokud chcete nakoupit běžné věci a ne jen svačinu do práce, nezbývá než navštívit Weeze, kam se lze dostat autobusem z letiště. Další město kde se jezdí nakupovat Goch, který je cca 12 kilometrů vzdálený. Dostat se zde dá opět autobusem z letiště. Tady už najdeme větší obchody jako Kaufland, Lidl. V centru už je hodně obchodu s oblečením – C&A, Mexx a jiné co znáte z českých obchodních center, Electroworld, Medimax, Deichmann. V Gochu je i McDonald, plavecký bazén atd. Prostě běžné vybavení malého města. Podobné města jako Goch jsou i Kevelaer a Stralten. Pokud chcete pořádné nákupy musíte vyrazit dále. Na holandskou stranu se jezdí do Venla (cca 35km) a Nijmegenu (55km), na německou stranu se jezdí do Dusseldorfu, Dortmundu, Essenu (všechny okolo 100km).

Co se týče zábavy na Laarbruchi a okolí, tak není moc z čeho vybírat. Obrovské mínus tohoto parku je špatně dostupný a šíleně pomalý wifi internet, který lze chytit jen kolem kanceláří, na ubytovacích jednotkách je chytit nebo používat wifi nemožné nebo jen s velkými problémy. Vetšina lidí zde používá USB sticky s mobilním internetem, který ovšem i zde není úplně ideální. Vzhledem k odlehlosti Laarbruche zde fungovat na 3G je téměř nemožné. Maximálně se zde chytá UMTS+, stahovací rychlost je při dobrém počasí 500-700kb/s, ale spíše uvidíte čísla jako 200-400 kb/s. Mobilní internet se zde cenově pohybuje okolo 15-25 euro měsíčně za 5GB stažených dat. Neomezené stahování zatím (leden 2014) nabízí Aldi za poplatek 2 eura/den.

Výhodou parku Laarbruch je, že leží v německu a tudíž většina lidí nakupuje v německu. Němci mají mnohem lepší a hlavně levnější potraviny než holanďani. Obecně holandská kuchyně je známá tím, že vlastně žádná není. Zdejší gastronomický orgasmus je fritovaná rybí fileta v těstíčku z vajíčka a mouky, k tomu trochu holandské majonézy a sladkou bulku velice chuťově připomínající náš makový sladký rohlík. Potraviny jsou obecně v německu jen o něco málo dražší než v ČR, ale kvalita je nesrovnatelná. I když tady koupíte to nejlevnější, tak to opravdu chutná. Mnoho potravin je zde dokonce o hodně levnější než v ČR. Bez problému se zde dá přežít za 100-150 euro na měsíc s tím, že se nijak extra neomezujete. Myslím, že pokud by to někdo zkusil, tak není problém tady přežít i za 60 euro. Takže tolik k bydlení a okolí. Přejdeme na první pracovní zkušenost.

6. První pracovní zkušenost

Jak si vzpomínáte v úvodu jsem psal, že mi Otto slíbilo práci v UPS. UPS je zde obecně jeden z největších zaměstnavatelů pro lidi z Otto. Jen v blízkém okolí jsme napočítali cca 10-12 poboček UPS. Zde není UPS, tak jak ho známe u nás, jako kurýrní služba. Zde je UPS SCS, což je odvětví UPS, které se zaměřuje na skladovou logistiku.

Každý den večer je vaší povinností v Otto zajít se podívat na rozpis plánu, kde a odkdy pracujete. Vždy každý park má svoje místo, kde je tato informace večer vyvěšena. Zde mě čekal šok č. 2. Plný očekávání jsem šel na plán, abych zjistil na jaké UPS, že me to poslali. Najdu kolonku se svým jménem a hle – žádné UPS!!! Ale Geodis. Geodis víceméně dělá to stejné co UPS, ale prostě byl to podraz. Další týden jsem se dozvěděl, že mám nastoupit UPS. Říkal jsem si paráda... Přišel den D, ja jsem se šel podívat na plán, tam jsem zjistil, že sice jedu na UPS, ale jen od 10:30 do 11:00. Bylo mi řečeno, že jedu na pohovor. Říkám paráda, jak neuspěju tak co? Kam půjdu pracovat? Mimo to, už mi byla slíbená práce na UPS. Pohovor proběhl dobře, spolu s dalšími 2 lidma nás přijali. Druhý den následovalo několikahodinové školení v angličtině a nakonec test, kde jsme museli uspět aspoň na 80%. Povedlo se, cesta za prací na UPS je otevřená. Seznamoval jsem se pomalu s pracovním prostředním, neuniklo mi, že polská mafie je všude. Poláci byli na skladě, byli jako teamleadři, byli jako manageři. Prostě všude. I přesto tohle UPS bylo na profesionální úrovni a všichni (až na výjimky) mluvili anglicky. A tak uplynul den, týden, druhý týden a na konci druhého týdne jsme se dozvěděli, že končíme – bez jakéhokoliv vysvětlení. Následovalo pár dní na Geodise a potom tzv. Flexpool...

7. Flexpool

V případě, že pro vás nemá Otto práci, máte večer na plánu napsaný tzv. Flexpool. Jinými slovy sedíte na domku a nepracujete. Za tento nepracovní den neplatíte ubytování, ale jen v případě, že nemáte odpracováno více jak 32 hodin za týden. Pokud tedy pracujete 4 dny v týdnu a jeden den ne, platíte ubytování za celý týden. Pokud nepracujete dva a více dní, ubytování neplatíte. S tím souvisí i výplata peněz, o které zase později. Flexpool je zvláště na Laarbruchi pro některé lidi, co nemají štěstí nebo neumí pracovat, dost častý. Já ho měl téměř tři týdny...

8. Sliby vs. realita

Co mi Otto slíbilo a co nedodrželo?

Slib: Práci ve skladu UPS jako řidič VZV za mzdu přes 11 euro

Realita: Práce na výrobních linkách a jiných skladech za 8.53-9.33 eura

Slib: společný odjezd s přítelkyní a společné bydlení

Realita: odjezd s rozdílem tří týdnů, tzn. na 2x placená doprava (původně jsme měli jet oba vlastním autem). Společné bydlení vyšlo, ale jen díky obrovské souhře štastných náhod. Jinak bysme nebydleli ani na stejném parku.

Slib: Práce na celý měsíc, tzn. 160 hodin měsíčně

Realita: Za 6 měsíců jsem neměl 160 hodin ani jednou (nejméně 60, nejvíce 142)

9. Doprava do práce

Doprava do práce je samostatná kapitola. Z Laarbruche se jezdí do hromady měst za prací. Ovšem nejbližší firma, kam se jezdí je vzdálená cca 30km. Nejvíce firem, kde pracují lidé z Otto sídlí ve městech Venlo (35km), Vernay (30km), Helmond (55km), Roermond (70km), Herkenbosch (75km). Jistě vás teď napadla otázka, jak se mám sakra dostat tahle daleko? Jednoduše. V rámci platby za ubytování máte hrazenou i dopravu do práce a z práce. Tzn. že na firmu vás jede pracovat třeba 7, tak jeden z vás dostane do ruky klíče od auta, naskáčete k němu a jedete. Nejčastěji se dopravujete v minibusech Renault Traffic, Ford Tranzit, VW Transporter. V případě, že vás jede jen pár, tak v běžných osobních autech typu Renault Clio , Daihatsu Sirion nebo Dacia Sandero. Zde bych rád upozornil na jednu věc. Jak jsem již psal, tak celé vedení Otto, stejně tak i většina zaměstnaných dělníku jsou polské národnosti. Sami jistě z českých cest víte, jací jsou polští řidiči. Určitě teď víte kam mířím. Sám jsem zažil za volantem spousty lidí, z 90% poláky a jízda s nimi je opravdu adrenalin. Polský řidič=král silnic. Možná je dobře, že všechny služební auta Otta mají nainstalovaný omezovač maximální rychlosti na 130 km/h. Ale i tak je to adrenalin. Uvedu pár příkladů: Kolona asi 5ti aut jede po 5km dlouhém naprosto rovném úseku rychlostí 100 km/h. Polský řidič, kterému je maximálně 21 let a veze sebou 8 dalších lidí, se rozhodně kolonu předjet. Ovšem při předjíždení se aktivuje na hranici 130km/h omezovač, tak přejíždí kolonu opravdu pomalu a dlouho. Mezitím už se v protisměru přibližují auta. Uhnout není kam, tak to zkusíme na polský způsob. Brzdit nebudu, nejsem blázen, tak začnu protijedoucí auta problikávat dálkovýma světlama, aby mi uhnuli na stranu. Tentokrát to našteští vyšlo a mladý nevyspělý polák z toho má strašnou srandu. Druhý příklad: opět jiný polský řidič předjíždí v zatáčce náklaďák, díkybohu v protisměru nic nejede, ale bokem zavadí o předjíždený náklaďák a urve mu zrcátko. Nezastaví, ujede se slovy: proč bych to měl řešit on mi neuhnul, je to jeho chyba. Otto nemá problém svěřit auto komukoliv, kdo má řidičák a už neřeší, zda-li člověk sotva vyšel autoškolu nebo mu řidičák leží 15 let ve skříni a dotyčný jezdí MHD. Další věc je, že služební Otto auta nejsou všechny v dobrém stavu. Nejčasteji jsou vidět „drobnosti“ jako prasklé čelní skla, chybějící stěrače, ale i auta u kterých se téměř nedají zavřít posuvné boční dveře či nelze si nevšimnout divných zvuků při brždění, když zjevně autu chybí brzdové destičky či jsou slyšitelné dosti zjevně opotřebované ložiska. Na obhajobu Otto musím říct, že auta procházejí pravidelným servisem. Stav automobilů je spíše laxním přístupem řidičů, kteří mají povinnost nedostatky hlásit managerům.

10. Práce obecně

Otto má nasmlouváno několik desítek společností, kam můžete být posláni za prací. Firmy se liší jak dané práci, tak i ve finančním ohodnocení. V případě, že nejraději pracujete na skladě, bude pro vás lepší se snažit dostat na firmu UPS SCS, kde je mzda 9.33 eura/hod. Je to pravděpodobně největší mzda pro skladníky. V případě, že budete chtít pracovat na výrobní lince bude vaši volbou pravděpodobně Inalfa, kde se plat po zapracování pohybuje až kolem 13 euro/hod. Co se týče přístupu k přistěhovalcům, tak ten mají holanďani většinou bezproblémový. Problémy čekejte ve firmách, kde jsou na vedoucích pozici poláci – za zmínku stojí zde na Laarbruchi fenomenální „Pak station“ u Venla, kterému tu neřekne nikdo jinak než „Pakistán“. Špatné chování ze strany teamleadrů k vám, oslovování „hey, you redhead bitch“, dokazování si své nadřazenosti nad vámi zadávaním nesmyslných pracovních úkolů. Pokud budete mít možnost, pakistánu se obloukem vyhněte. Z doslechu jsem slyšel i pár dalších firem, kde se k vám nechovají zrovně přívětivě. Ne zrovna příjemné chování můžete zažít i na firmě ModusLink, kde evidentně Line Leadři jsou nuceni vás neustále buzerovat i když pracujete bez problému. Naopak s velice dobrým přístupem se setkáte na většině UPS a v malých firmách jako je Van Gorp nebo Nikita BV, ale jistě i ve spoustě dalších firem.

Jak už jsem psal dříve, tak pracovní doba je většině případů 8 hodinová s hodinovou pauzou, rozdělenou na tři části – 15, 30, 15 minut. Tento systém se mi zdá lepší, než jedna dlouhá hodinová pauza. Nijak moc z okolí neslýchám, že by byly delší směny, ale občas jsou na rozpisu vidět 12ti hodinové směny.

Nevýhodou holandského systému práce přes agentury je, že vás agentura může kdykoliv poslat kamkoliv. Představte si, že 3 měsíce pracujete ve firmě a najednou máte druhý den jít uplně někde jinde, aniž by vám někdo řekl proč. Nebo ještě horší příklad – během dvou týdnů navštívit třeba 6 firem. Ani tohle, zde není výjimka. Naprosto běžně se zde může stát, že příjdete o půlnoci z práce a ve 4 hodiny ráno máte odjezd na ranní do jiné firmy. Chybí tady tomuhle „systému“ systém.

11. Život na ubytovacím parku

Jak jsem již psal v úvodu, budu se zabývat pouze parkem Laarbruch, protože jiné parky jsem nenavštívil. Laarbruch stojí uprostřed lesů v západním Německu. Nejbližší osadou je vesnička Wemb vzdálena cca kilometr ze Siedlungu a cca 2,5km ze starého Laarbruche. Do konce roku 2014, zde bývaly malé potraviny, ale ty jsou již zavřeny. V současnosti se zde nachází pouze dvě nebo tři resturace. Druhá, pro vás, již zajímavější osada je Weeze. Zde se nachází obchody kde si nejčastěji budete nakupovat jídlo – Penny market, Rewe, Aldi, Netto. Je zde rovněž několik pizzerií a Doner Kebabů. Z ostatního zde najdete drogerii Rossman, obchod s obuví, dvě čerpací stanice. Vzdálenější města Goch a Kevelaer mají již k dispozici větší nabídku obchodů včetně módy.

Samotný park moc zábavy nenabízí. O víkendu se na některých domcích a společenských místnostech pořádají párty, které ale většinou končí neslavně, zvláště pokud je párty otevřená všem. Slečny zde musí počítat, že se stanou středem zájmu spousty neukojených chlapů. Vzhledem k tomu, že na parku převládá pánská část populace, mají to tu ženské (zvlášť ty přitažlivé) občas docela těžké. Na starém Laarbruchi i na Siedlungu je možnost využít „internetové kavárny“ - zde si musíte vzít svůj notebook a doufat, že budete mít štěstí a na monitoru se objeví i něco jiného než „stránku nelze zobrazit“.

O víkendech se někdy pořádají „zájezdy“ na diskotéky v okolí – většinou polské diskotéky v holandsku.

Ostatní zábava co se zde dá využít je posilovna na Laarbruchi (v dost žalostném stavu, ale chlapi se to tam snaží držet pohromadě), výborná krytá motokárová dráha ve Weeze (cca 10 euro/10 min), zmíněný bazén v Gochu, v nedalekém Twistedenu zábavní park Irrland (spíše pro rodiny s dětma). Fanoušky vojenství a historie jistě potěsí fakt, že Laarbruch stojí nedaleko míst, kde probíhala Operace Marketgarden, takže je zde hodně míst které to připomínají (americký vojenský hřbitov ve Venray, most o nějž se bojovalo v Nijmegenu, obrovské vojenské muzeum v Overloonu). Někteří jistě na holandské straně ocení mnoho Coffieshopů :-)

12. Co říct závěrem

V úvodu jsem říkal, že nějaké hodnocení nebo závěry dělat nebudu. Myslím, že jsem tu popsal situaci celkem dobře a reálně. Práce v Otto má své výhody i nevýhody. I když jste tu pouhý dělník, mají pojetí o tom jak umíte nebo neumíte pracovat a rozhodně se to projeví v tom, do jakých firem vás budou obsazovat. Pokud vás práce nebaví a nechcete pracovat, tak počítejte s tím horším (Pakistán, ModusLink). Pokud ovšem umíte zamakat a ukázat, že něco máte v hlavě, tak se jistě časem můžete ocitnout na UPS nebo i lepších firmách. Nechám otevřenou diskuzi, kde můžete pokládat dotazy či psát i své zkušenosti.

Doufám, že vám tenhle výcuc pomohl udělat aspoň obrázek o práci v Otto Workforce. Těm, kteří se rozhodnou pro práci v Otto přeju hodně štěstí a pevné nervy. Rozhodně se nenechte znechutit prvními pár týdny a ukažte co ve vás je. Pak by se mohla situace obrátit k lepšímu.